Z mého malířského stojanu:)

Umělecky naladěná

19. července 2013 v 13:38 | Lucinda
Miluju svého tátu! Táta má jednoho kamaráda, který studoval na střední škole na kterou chci jít (Um-prum v Uherském Hradišti) a chce vidět nějaké moje výtvory. Táta řekli ať naberu všechno co jsem kdy nakreslila a dám mu to. Jen škoda, že u hodnocení mých výkresů nemůžu být. Táta říkal, že to tak chodí; neměla bych u toho být. Škoda. Ráda bych toho pána poznala:)

Tatínka už teď lituju, protože mám pro něj velikou složku přeplněnou výkresy. A nakreslila jsem další. Teď mám rozkresléného krále Thranduila z Hobita. Ten mi dává zabrat teda:D Obličej jsem měla během pár minut. Sice se mu to nepodobá ale nevadí. Ale ta koruna - to je hrůza. Je sice krásná ale až příliš detailů:D

Já ho kreslím se zavřenou pusou. Tady ji má pootevřenou, protože tu fotku mám pořízenou z traileru a on zrovna mluvil:D

Teď vidím tu nepodobu:D Měla jsem si ten obličej víc nastudovat. Rty má moc vysoko i nos by měl být níž. Kreslím ho poprvé tak to taky tak vypadá:/ Mě je teď ale všechno jedno. Nebudu to předělávat. Akorát bych to ještě zhoršila. Mě teď jde o tu korunu. Já ji prostě nakreslím i kdybych se měla..však víte co! Ještě musím vystínovat obličej vlasy a dodělat roucho. To musím stihnout během necelých dvou hodin.

Tak mi držte palec ať se mi to povede. Nebo nemusíte jestli nechcete je to jen na vás:)



My place

1. května 2013 v 11:48 | Lucinda
Ahoj:) Áno jsem teď o něco chytřejší no. Napsala jsem v minulém článku, že TT ... ? muselo dám lidím z blog.cz práci. Tak se nezblázněme. Nevím všechno:DD Takže ty témata...ne. Víte co? Já už radši nic rozepisovat nebudu abych náhodou neudělala zas někte chybku:D Nechám to bejt:D

Je úterý. Pozdní poledne. Přijdu trochu unavená domů ale zároveň šťastná, že mě příští den čeká volno. Sedám si k notebooku. Jsem tam jen chvilku a najednou už je půl čtvrté. Musím se chystat. Jedu totiž do zušky (základní umělecké školy). Vstanu od mého drahéno lap topu a začnu se oblékat. Přes černé krajkové punčochy si natáhnu černé šortky. Ze skříně vytáhnu triko Black Veil Brides. Rovněž černé. Obleču si ho a zamířím k zrcadlu pro hřeben a pročešu si vlasy. Co bych dala za to, kdybych je měla rovné. To moje tmavě hnědé vlnobití mě už štve. Taky bych je chtěla mít delší. Momentálně je mám jen pod ramena. Podívám se na hodiny a se zděším zjišťuju, že mám jen tři minuty. Na černou linku kolem očí už není čas. Rychle si obuju svoje černé kontníkovky se cročky ve tvaru hvězdiček, popadnu tašku ale letím na trolejbus. Po cestě se mi chce nadávat, protože mám tašku až moc povolenou a ta mě neustále bouchala pod kolena. V trolejbuse jsem měla čas si dát sluchátka do uší. Samoždřejmě Black Veil Brides:D Když konečně dorazím do zušky, zjišťuji, že jsem tam mezi prvními. Nebaví mě čekat. Nejraději bych se už pustila do kreslení. Pak nás učitelka zavolala. Sedli jsme si kolem stolu a učitelka nám dala na vybranou ze tří možností: a) Můžeme si udělat linorit bylin a ten si pak natisknout na triko b) Jít ven a kreslit abstrakci jarního vzduchu c) Dodělat si to. co jsme nedodělali minule. Mě nevyhovovalo ani jedno. Variantu c) jsem si zvolit nemohla, protože jsem zdechlina a minule se mi do kreslení šíleně nechtělo, a tal jsem tam nejela. Varianty a) b) ně taky nějak extra nenadchly. Zajásala jsem (jen v duchu), když učitelka navrhla ještě jednu variantu: Jít do kreslírny a udělat si studijní kresbu. Nikdo o kreslírnu neměl zájem. Půlka lidí šli v partách ven. Já do žádně z těch "part" nepatřím a nemám ráda ten pocit že jsem navíc. Proto jsem šla do kreslírny. Byla jsem tam sama, což je úžasné. Miluju to tam. Je tam tolik zajímavých věcí. Sposta stojanů a předmětů umění. Kreslila jsem lebku. Asi kraví. Byla to velká lebka s rohy. Takže asi kráva. Je to úžasný předmět pro kresbu. Je jednouchá v obrysu ale bohatá v detailech. Všechny ty prasklinky a spoje jednotlivých obličejových kostí. Dutinky. prohlubně...Všechno se mi vcelku povedlo jen rohy a zuby ne:D

Ještě to není ani zdaleka hotové. Možná se vám zdá že je podní až moc volného místa. To místo je vyhrazeno pro deku na které je lebka postavena:) Jak mě ty zuby štvou. Už jsem neměla odvahu je přegumovat.

Učitelka mi řekla, že to je nádherná kresba. To potěší:) Hlavně od někoho, kdo tomu opravdu rozumí. Já nepotřebuju aby mi někdo říkal, že to je hezké. Nepotřebuju si tím něco dokazovat. Klidně někdo řekněte že se vám to nelíbí. Mě je to jedno. Hlavní je, že se to líbí mě. Ale přece jen; když na něčem makáte a někdo přijde a pochválí vás moc to potěší. Nakopne vás to. Hlavně když ten dotyčný přidá nějakou užitečnou radu.

Tohle byl taký ten blud z nudy ale jelikož se to týká kreslení, zařadím to do rubriky "Z mého malířského stojanu:)" Děkuji za přečtění vaše Lucinda:)

Housle, klarinet, smyčec a aktovka

12. února 2013 v 20:00 | Lucinda
čauko;)
Právě jsem přišla naprosto vysílená z kreslení a mám tu i obrázek:)

ještě to není hotové:)
Použila jsem:
Šedý papír
Pastely
a pasleky:)

mimochodem, teď je v módě oblečení s ostny.
většina z vás, lidičky asi nenakupujete v e-metalshopech že ne?:DD
No ale v takových metalshopech takkové hroty, ostny a piramidy všecho druhu za levno prodávají:D
koukněte, dá se s tím úžasně vyzdobit oblečení:

http://www.mondobizaro.cz/pyramidy-a-ostny/190/

Mé (ne)úspěšné pokusy o anime.

19. ledna 2013 v 10:42 | Lucinda

Takže, dneska vám chci ukázat mé (ne?)úspěšné pokusy o anime:)

 
 

Reklama